ROCK the FX!

Když mi bylo 22 let, poslouchal jsem Nirvanu a můj život byl stejně nejistý a rozháraný jako život Kurta Cobeina. Jednou v noci jsem odešel z domu a sedl jsem si do hlíny za vesnicí, uprostřed pole. Díval jsem se do tmy kamsi před sebe a přemýšlel o životě a smrti toho člověka, který stvořil hudbu, jež přesně korespondovala s mým myšlením a pocity. Vůně duše náctileté holky (Smells like teen Spirit, 1991). Pojď ke mně tak jak jsi (Come as You are, 1992). V.. děloze (In Utero, 1993), které se původně mělo jmenovat „nesnáším se a chci zemřít“ (I Hate myself and I want to Die). Kurt to nezvládl. Heroin. Když mu bylo 27 let, byl nalezen ve svém domě s brokovnicí, která udělala pořádnou díru do jeho hlavy. Dohnalo ho k tomu too much heroin, deprese, další drogy, nemoci žaludku a jakási vnitřní nechuť žít.  Zařadil se tím do klubu „27“ a mě zbývalo 5 let. Tehdy jsem psal texty písní pro trash-metallovou kapelu (2003) a snil o tom, že všechny tyhle hvězdy showbyznysu přežiju. Dnes je mi 36 let a dokázal jsem to protáhnout o 9 let. Nive Lives. Aerosmith. 1997. Luxusní album. I Don’t Want to Miss a Thing. Oh Yeah! A do toho všeho Chester. Bennington. Hybrid Therory, 2000. In the End. Před (poslední) koncert, který se konal v Praze a meet-and-greet. Kdybych věděl, že „poslouchá démony“ a za pár dní od této chvíle ukončí svou pozemskou existenci, asi bych mu tenkrát řekl „hey dude, life is cool, come as you are and meet me and I will show you!“. Pamatuji si jeho poslední záblesk. Nastupoval v backstage do obrněného Mercedes Vito a jeho poslední přímý pohled do mých očí v momentě, kdy nějaká gorila zavírala posuvné dveře. Ty zaklaply a v ten moment pro mě zemřel. Přesně před třemi roky (2017) povečeřel se svou rodinou v domě v Kalifornii a následně se zprovodil z tohoto světa. A tak je tu už jenom Steven. Tyler. A moje vzpomínky na životní setkání s R.E.M. (pro které jsem měl šanci psát díky nejznámějšímu českému hudebnímu novináři, který dnes se svou talk-show tvrdě konkuruje Honzovi Krausovi –  texty). Aerosmith (Tyler): „Crazy, 1993“ a vášnivý investor do veteránů a hudebního náčiní všeho druhu. Luxusní postava světového rocku, na setkání s nímž stále ještě čekám.. Get a Grip (1993). Velká černo-bílá kráva na kazetě kterou jsem si koupil v neuvěřitelném krámku na Strossmayerově náměstí, který existuje dodnes! A dcera Liv. Obojí je Radost (smích). R.E.M. Lucerna. Nahoru po schodech do kavárny s výhledem na koně visícího hlavou dolů a rytíře sedícího na jeho břiše. Nevyzrálost a nervy jako prase. Michael Stipe. Živě. Around the Sun, 2004. Šance něco napsat a anonymně to poslat do světa. Okolo Slunce. Moje Lví Vášeň! Šance, kterou jsem nakonec nedostal. Honzo! Proč to tenkrát neklaplo?! Rok poté jsem zkusil místo textů grafy.. The Ascent of Man. Kdo to nakonec napsal?! A velké moudro do pranice. Chytněte to za pačesy a udělejte ze života master-piece (2020).. Jako Mozart, údajně můj pra-pra-děd (1791).. (jak říká můj kolega – trader – Pavel: Tome Wolfgangu Wobořile, jdeme na kafe)..

(mám psát dál?)..